První na ráně – správci
Starostové a správci majetku jsou v nevýhodě, když musí převzít zodpovědnost za stav dřevěných objektů pro veřejnost. Mezi ukázkové příklady patří rozhledny nebo jiné dřevěné konstrukce, jako jsou mosty, lávky, herní prvky nebo městský mobiliář. Komplikace s posouzením stavu dřevěné konstrukce spočívá v tom, že jejich riziko se často skrývá uvnitř. Jaké tedy mají správci možnosti?
Lze zkontrolovat?
Dřevěným konstrukcím trvale vystaveným vlivům povětrnosti nestačí pouze vizuální kontrola. Zranění dětí při jejich pádu z vyhlídkové věže to potvrdilo. Důvodem nešťastné události byl pravděpodobně souběh více příčin. U exteriérových staveb to bývá přetížení, způsob průběžné péče, degradace konstrukce způsobené skrytou hnilobou atd.
Dřevěné konstrukce na papíře
Jako každé stavbě, i té dřevěné, předchází projektová dokumentace. V projektu by mělo být definován i druh dřeva vhodného do exteriéru a do konkrétního umístění. Dalším důležitým bodem je navržení konstrukční ochrany zejména exponovaných částí stavby. Potom se dá podle projektu objektivně zhodnotit, v jaké kondici se rozhledna, věž, most nebo lávka následně nacházejí.
Prevence a nehody
Preventivní péče o vlastní zdraví je zaklínadlem všech lékařů. Stejně tak správně nastavená preventivní péče a kontrola dřevěných konstrukcí v exteriéru je zaklínadlem techniků a znalců. Správný systém pomáhá správcům a umožní předcházet nehodám.
Zdraví na povrchu, zdraví uvnitř?
Dřevěná konstrukce může vizuálně působit zdravě, ale pod povrchem to tak být nemusí. A ani odborníci si netroufnou na první pohled zhodnotit, jestli plíseň nebo mech na povrchu ohrožuje stabilitu konstrukce.
Odolnost dřeva v nepřízni počasí
Životnost exteriérových dřevěných konstrukcí je obtížné všeobecně stanovit, protože ji ovlivňuje hodně proměnných. Mezi základní předpoklady pro prodloužení životnosti exteriérových dřevěných konstrukcí patří druh dřeviny s větší přirozenou odolností proti působení dřevokazných hub, konstrukční ochrana a způsob ošetření.
Každá stavba se ale musí posuzovat individuálně podle použité dřeviny, způsobu ošetření dřeva, usazení na místo, lokality, orientace do světových stran, tudíž jak moc jsou dřevěné prvky namáhány povětrnostními podmínkami atd.
Skrytá hniloba a degradace
Předcházet skryté hnilobě ve dřevě se dá bohužel pouze do určité míry. Základem je především dobrá konstrukční ochrana a provedení jednotlivých spojů. V případě konkrétní stavby pak pravidelná vizuální kontrola a měření vlhkosti v různých vrstvách materiálu. V případě číselných hodnot nad 20 % a také s přihlédnutím na pozorovaný stav je třeba odebírat vzorky pro mykologickou analýzu.
V případě defektů ve dřevě může voda do konstrukce zatékat. Uvnitř dřeva vysychá pomaleji, a tam pak může vznikat hniloba. Zcela jí předejít nelze, ale dá se včas odhalit a pak vyměnit nebo opravit poškozený prvek.
Mykologická analýza v laboratoři
Druh dřevokazných hub, hmyzu nebo jiného biotického škůdce a míra pevnostní degradace vzorku dřeva se potvrzuje v laboratoři. Identifikace dřevokazných hub a plísní se provádí při 200-400násobném zvětšení pod mikroskopem. Vyhodnocují se jednotlivé znaky hub podle barvy a celkového vzhledu plodnice, povrchu napadeného dřeva, výtrusů atd.
Četnost kontrol
Pokud hovoříme o skutečné preventivní kontrole, pak je ideální začít s konzultací nad projektovou přípravou výstavby. Z pohledu Dřevařského ústavu jsme schopni „dopředu vidět“ potenciální rizika.
U stojící stavby je dobrá jedna vstupní kontrola pro zhodnocení stavu konstrukce. Následně dle zjištěných skutečností 1× ročně, nebo s 2 – 3letými intervaly. Když má stavba problémy již na pohled, býváme voláni k provedení znaleckého posudku. Na základě zjištěných skutečností a analýz z laboratoře následně navrhneme sanační i ochranná opatření pro provozovatele objektu.
Dřevo jako stavební materiál
Na našem území je dřevo používáno jako jeden z nejstarších stavebních materiálů. Téměř v každé obci najdeme dřevěnou zvonici, kostel se zajímavým krovem nebo věží, starou stodolu či historický dřevěný domek. Mnohé z nich jsou staré i stovky let.
Když se řekne A, musí i B
Nicméně nemůžeme přitom odhlédnout od potřeb přírodního stavebního materiálu a chovat se k němu stejně jako například k betonu. Dřevo je schopno odolat nepřízni počasí, pokud má možnost se „zregenerovat“. Pokud mu tyto podmínky nevytvoříme, degraduje.
Během posledních dvou let jsem měl možnost navštívit přes 30 lávek a mostů a 12 rozhleden. Dvě z těchto staveb jsou v současnosti již nepřístupné veřejnosti. Za poslední rok jsme zpracovávali technické zprávy o stavu pěti exteriérových staveb.
Budoucnost dřevěných rozhleden
Z mého pohledu by se k výstavbě dřevěných konstrukcí v exteriéru mělo již od počátku přistupovat s jasným záměrem. Buď jako ke stavbě na několik let, nebo jako k dlouhodobě užívané konstrukci.
Dlouhověkost vyžaduje promyšlenost, znalost pravidel, šikovnost řemesel, a především provozní preventivní péči. Pak je dřevo stabilní konstrukční materiál a stavby v našem kraji vydrží i pro další generace.
Myšlenka na závěr
Odbornou kontrolou můžeme starostům, pracovníkům památkové péče nebo farníkům ušetřit vrásky a často také pomoci zachránit historické i moderní objekty. Včasnou kontrolou totiž lze odhalit počáteční stádia poškození, která bývají opravitelná snadno a hlavně levně. Odkládáním posouzení stavu a následným vyčkáváním na dotaci již mnohé obce o své turisticky přitažlivé objekty přišly.
Luboš Drahňovský