titulní strana > co píší jiní
Jsou lišejníky v sadu škodlivé?
22. února 2024 06:10
() - Začíná nám předjaří, a mnoho z nás už svrbějí ruce při pohledu na zahrádky, zahrady, políčka a sady. Zatím toho moc neraší, ale venku nemrzne. Nemám vyrazit na chvíli ven vyplet na podzim nestihnuté? Když je takhle teplo, nemám už vyset mrkev a ostříhat stromy? Mám už stříkat broskvoně proti kadeřavosti?

Tyto a jiné otázky si klade při podobném počasí jako je letošní únor nejeden zahrádkář. A k tomu se nám začínají rojit tu odborné, tu reklamní a jiné články a sdělení, co bychom na zahradách všechno měli provést. V nejedné redakci se zadá elévovi úkol napsat článek o tom, co dělat nebo nedělat, koupit a ošetřit.

Elév i staršina hledají a vyskočí na ně mezi jiným i vděčný evergreen – škodlivé lišejníky a mechy, se kterými je potřeba zatočit stůj co stůj, dokud není jiná důležitá práce, a hlavně, dokud je čas! Rychle a „se vší rozhodností“. Skvělé téma, něco někde postahují, stáhnou z fotobanky fotku lišejníku a článek je hotový. Umělá inteligence může také skvěle pomoci, zopakuje nejčastější pravdy a ještě vyrobí krásné věty. Nebudu vám sem uvádět odkazy, při zadání hesla „škodlivý lišejník“ jich v internetovém vyhledávači vyskočí tolik, že by to byla práce zbytečná.

Jak to ale s tou mnohokrát opakovanou škodlivostí lišejníků je? Musíme opravdu ve jménu úrody každé jaro vytahovat kartáče, zapínat vapku, přemýšlet, kolik zelené skalice či jiných fungicidů na stromy nastříkat a pak všechno mokré, odrhnuté za velkého nadávání sousedů spálit?

Lišejníky jako organismy

Škodlivost lišejníků je jedním z nejčastěji opakovaných mýtů, autoři se často zaštiťují i citacemi z různých zaručených zdrojů. Pojďme si základní argumenty rozebrat, nejdříve ale pár vět o lišejnících jako takových.

Lišejníky, nebo chcete-li lichenizované houby, jsou skupinou organismů, kde spolu partneři žijí v symbióze. Jejich základem jsou dvě složky: houbová a fotosyntetizující (kterou je nejčastěji zelená řasa nebo sinice). Tato základní symbióza, jak potvrzují recentní výzkumy mnoha vědeckých týmů, může být ještě rozšířena o jiné navázané mikroskopické houby, specifické bakterie nebo i další fotosyntetizující partnery, to bychom ale zabíhali do přílišných podrobností.

Soužití řas nebo sinic – „továrny na cukry“, u kterých je hlavním zdrojem energie sluneční záření s oxidem uhličitým ze vzduchu, a hub, které tvoří stélku (tělo) organismu a ta se přichycuje k substrátu, tak dává lišejníkům velké možnosti kde růst. Osidlují všechny možné povrchy od skal přes půdu až po stromy a keře, najdeme je na betonu, ale i na skle, asfaltu a třeba starých vracích aut. Stačí jim k životu světlo, vlhkost a živiny splachované po povrchu deštěm či se na nich zachycující ze vzduchu.

Pomocí sekundárních metabolitů (lišejníkových látek) jsou lišejníky schopné se bránit proti různým okusovačům, plísním či bakteriím i před nadměrným UV zářením. Mezi další vlastnosti patří možnost rychlého nastartování a uspání metabolismu v závislosti na vlhkosti stélky a slunečním záření, dlouhá životnost, odolnost proti nízkým teplotám a pomalý růst v řádu milimetrů za rok. Některé druhy, zejména epifytických (na dřevinách rostoucích) lišejníků, jsou poměrně náchylné ke znečištění ovzduší (imise SO2), narušení mikroklimatu stanoviště a jiným negativním vlivům.

Lišejníky si podklad často vybírají – různé epifytické druhy se vyskytují na různých dřevinách, přičemž jedním z nejdůležitějších faktorů je charakter kůry (borky) stromů – její kyselost a množství živin. Například třešně, slivoně, višně a hrušně mají kůru kyselou s hodnotou pH zhruba od tří do pěti. Naproti tomu starší jabloně a zejména ořešáky mají kůru téměř neutrální s pH blížícím se sedmi. Stromy s kyselou kůrou mívají kůru na živiny chudší, naproti tomu již zmíněné jabloně a ořešáky, zejména ty starší, ji mají na živiny bohatou.

Z povrchu kůry, zejména starší, se živiny pozvolna samovolně uvolňují, splachují se deštěm, kůra také zachytává prach z okolí. Staré stromy s rozpraskanou kůrou na kmeni a větvích déle udrží vlhkost, což také napomáhá rozvoji lišejníků. V sadu s různou druhovou skladbou a stářím ovocných stromů tak můžeme najít celou škálu různých druhů podle shora uvedených charakteristik.

Škodlivost lišejníků

Lišejníkům se přičítá mnoho nezdarů na zahradách a v sadech, pojďme si jednotlivá tvrzení rozebrat:

Lišejníky jsou parazité?

Není pravda, jak se mnohde píše, že lišejníky vysávají stromy, parazitují na nich. Jednoduše proto, že to neumějí. Jejich rhiziny, příchytná vlákna, se dokáží na podkladu jen držet, jsou maximálně schopny zachytit po kůře stékající vodu s rozpuštěným prachem a látkami vymývanými deštěm. Lišejníky nekonzumují žádnou část rostliny, neumějí narušovat pletiva lýka ani dřeva a cokoliv z nich aktivně získat. Lišejníky nejsou parazité.

Snižují plodnost?

Pěstitelé jsou často přesvědčeni, že jim lišejníky snižují plodnost ovocných dřevin. Není to pravda, neumějí to, protože nemají jak ovlivnit násadu květů ani vývoj plodů, nevypouštějí dovnitř stromu žádné látky, které by plodnost snižovaly.

Způsobují rozpraskání kůry?

Někdy se můžeme dočíst, že lišejník po několika letech způsobí hrubost a rozpraskanost borky, na které se přichytí. Není to tak, je to přesně opačně. Lišejník, aby mohl růst, se musí někde přichytit. A stejně jako horolezec se lépe chytne členité skály plné chytů, tak i lišejník to zvládne lépe na hrubém kmeni než hladké kůře, odkud klíčící výtrus či vegetativní úlomek smyje déšť a sfoukne vítr.

Způsobují snižování růstu rybízu a angreštu, když obalují větvičky?

I v ovocnářských poradnách si lidé někdy stěžují, že jim angrešt nebo rybíz pořádně neroste kvůli lišejníkům. Je to ale opět opačně – zababčený, neprostříhávaný rybíz neroste rychle, šestileté a starší větve daly lišejníkům dostatečný čas se vyvinout (odskočím-li k řezu ovocných keřů, u rybízů se doporučuje každý rok odstranit zhruba pětinu až třetinu nejstarších větví, aby řádně rostly a plodily – neznám nikoho, kdo by s plodností rybízu při tomto způsobu řezu měl problém, pokud nezahradničí na poušti či v bažině). A i angrešty po Němcích v bývalých horských vesnicích Šumavy jsou často obalené jak lišejníky, tak plody.

Ukrývají se v lišejnících škůdci?

Ano, hlavně lupenité a keříčkovité stélky mohou být a také často jsou úkrytem pro mnoho druhů hmyzu a dalších bezobratlých.

Ale jsou všichni bezobratlí opravdu jen škodliví? Lumčíci, škvoři, slunéčka a jejich larvy, draví roztoči – ti všichni se v lišejnících také schovávají a jak rádi je na zahrádce či v sadu vidíme požírat mšice, housenky obalečů, svilušky, hálčivce a další škůdce.

Terčník zední a terčovník odstávavý, jedny z nejběžnějších lišejníků na ovocných stromech.
Terčník zední a terčovník odstávavý, jedny z nejběžnějších lišejníků na ovocných stromech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | David Svoboda

V lišejnících také mohou přezimovat výtrusy hub a pak může být pravdivý povzdech nejednoho zahrádkáře: „jablka mám kvůli tomu svinstvu strupatá, angrešt je plný padlí“. I zde ale existuje řešení, a tím je pěstování odrůd jablek rezistentních na strupovitost (a že jich nyní je, a jak dobrých, vyšlechtěných přímo u nás) a angreštů nenáchylných na americké padlí, které jsou také běžně k dostání.

Zvyšují vlhkost v koruně?

Je pravda, že při velmi bujném porostu lišejníků s keříčkovitými stélkami, hlavně v nevhodných podmínkách pro ovocné stromy (mrazové kotliny, horské oblasti, údolí řek s častými mlhami) mohou lišejníky zvyšovat vlhkost v koruně.

V podobných extrémních místech mohou lišejníky stínit mladým listům nebo, například když padá mokrý a těžký sníh, zatěžovat stromy a větve se pak mohou snadněji lámat. Takové stromy (ale i keře) se v našich podmínkách vyskytují snad jen ve starých neudržovaných sadech v horských oblastech. Přál bych vám vidět předloni na podzim švestky domácí u Srní na Šumavě, desítky let neošetřované a celé obalené lišejníky – ale ve stejném čase i celé modré lahodnými plody.

Variací na škodlivost lišejníků najdeme hodně. Podezřívám autory článků, že si někdy i přibarvují, co všechno se může přihodit, a pak také domýšlejí nejlepší způsoby odstranění. Ale dovedete si představit, co udělá takový rýžový kartáč, následné ostříkání vapkou, případně pak ještě natření popelem a zelenou skalicí? Jak se mohou narušit povrchová pletiva, zvýší se náchylnost k mrazovému praskání kmene a jak důležitou vstupní branou jsou trhliny v kůře pro opravdu patogenní houby?

Natření vápnem to může trochu eliminovat, ale výluh z popela určitě ne. Doporučované ošetření zelenou skalicí (síranem železnatým) či kuprikolem má na lišejníky často destrukční vliv, ale zdaleka ne tak stoprocentní, jak se udává – mnohé druhy mají schopnost škodlivé těžké kovy (měď) vytěsnit právě pomocí lišejníkových látek a pokračovat v růstu. Zdravotní závadnost kuprikolu a jeho náhražek také nemusí být zanedbatelná.

Někdy doporučované chemické směsi s organickými azolovými fungicidy pak mají mnoho vedlejších účinků, například na vzrůstající rezistenci hub obecně, z nichž některé jsou potenciálně patogenní i pro člověka. Ostatně úzká korelace výskytu lidských houbových patogenů rezistentních na léčiva s rozvolněnými pravidly pro používání organických fungicidů v zemích jako jsou USA či Indie je alarmující a je stále vážnějším problémem pro obyvatele (např. zde).

S různými tvrzeními by šlo polemizovat ještě dlouho. Třeba že lišejníky přeci musejí být škodlivé, když i vládní nařízení z roku 1931 ve svém paragrafu 4 jejich odstraňování z kůry nařizuje. Pokud si ho ale přečteme pořádně, tak ve vyjmenovaných škodlivých činitelích (§ 1) mechy ani lišejníky nenajdeme, jen v tom § 4 se nařizuje odstranění odumírajících a odumřelých částí a k tomu porostů na kůře (mechů a lišejníků). Odkazovat ale na skoro sto let staré nařízení (vydané nepochybně i pod dojmem důsledků pro mnoho ovocných stromů likvidační mrazové kalamity z února 1929) je, jako bychom argumentovali tím, že DDT je v jiném předpise doporučené jako nejlepší insekticid zdravý neškodný nebo se poohlíželi po lécích s arzénem...

Pokud máme v sadu či na zahradě dostatečně vzdušné a světlé koruny, stromy na vhodných místech, u keřů angreštu a rybízu průběžně po zhruba 3–4 letech odstraňujeme staré větve, lišejníky nám dřeviny ani pořádně nepokryjí a vůbec nemá smysl s nimi bojovat – naopak se můžeme těšit z přítomnosti těchto organismů, ještě v nedávné době prudce ubývajících a leckde i vzácných.

A když budeme mít štěstí, tak nám na zahradě mohou vykouknout třeba i některé druhy vzácných provazovek nebo terčovek (např. zde). Zkusme při zahrádkaření nevidět ve všem živém jen škůdce, které je potřeba totálně eliminovat – ostatně také někdy obdivujete bohatou úrodu ve zcela neudržovaných sadech a zahradách?

David Svoboda

Další články:
20. dubna 2024 05:45
19. dubna 2024 05:59
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01

Online diskuse
USA čeká největší rojení cikád za desetiletí, mohou jich být biliony
21. dubna 2024 19:30

(ČTK) - Ve východní polovině Spojených států se pravděpodobně v nadcházejících týdnech objeví biliony cikád. Poprvé po více než 200 letech se tam ve stejném roce vyrojí dvě potomstva, která se vrací ve 13letých a 17letých cyklech. Podle agentury AP se čeká invaze hmyzu s ohlušujícím cvrkotem, jakou Američané nezažili po desetiletí.
(Celý text)

Zoo Brno rozmístila na Znojemsku další budky pro dudky
21. dubna 2024 15:49

BRNO (ČTK) - Pracovníci brněnské zoologické zahrady rozmístili na Znojemsku dalších šest dudníků, tedy speciálních ptačích budek určených pro dudky, kteří jsou v Česku silně ohroženým druhem. Celkem jich tak je na jihu Moravy rozmístěných 28, dosud se v nich vylíhlo několik desítek mláďat, informovala mluvčí zoo Věra Müllerová.
(Celý text)

Lávové tunely
21. dubna 2024 05:28

PRAHA (Ekolist) - Proudí jimi láva, která rychle odtéká ze sopky. Když sopka přestane být aktivní, nebo začne láva proudit jinudy, zůstane systém podzemního „potrubí“. Na východním svahu havajské Mauna Kea je takové potrubí možné prozkoumat.
(Celý text)

Čínská města se propadají kvůli čerpání vody a hmotnosti budov
21. dubna 2024 01:40

(ČTK) - Téměř polovina velkých čínských měst se propadá kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Některá města se propadají velmi rychle - každé šesté tempem rychlejším než jeden centimetr za rok, uvedli vědci, které citoval zpravodajský server BBC News.
(Celý text)

Elektromobily by mohly v Norsku do roku 2026 vytlačit z vrcholu diesely
21. dubna 2024 01:30

(ČTK) - V Norsku, které je průkopníkem v odklonu od automobilů se spalovacími motory, se mohou elektromobily stát do roku 2026 největší kategorií osobních vozidel. Do roku 2030 budou tvořit více než polovinu všech automobilů. S odvoláním na vydanou prognózu norské silniční federace (OFV) o tom informovala agentura Bloomberg. V severské zemi už čtvrtinu vozů pohání baterie a letos by podle OFV měly v počtu předstihnout vozy na benzin.
(Celý text)

Ve Vyškově přibude u Lulečského potoka další mokřad i soustava tůní
21. dubna 2024 00:45

VYŠKOV (ČTK) - Ve Vyškově přibude u Lulečského potoka další mokřad a také soustava tůní, město chce zvýšit schopnost území zadržovat vodu a vytvořit nový biotop pro živočichy a rostliny. Město o tom informovalo na svém webu. V lokalitě mezi dálničním přivaděčem a rybníkem Kačencem už jeden biotop vznikl předloni.
(Celý text)

Na veletrhu Konopex v Ostravě se bude hovořit o využití konopí v medicíně
21. dubna 2024 00:39

OSTRAVA (ČTK) - O využití konopí v medicíně i o jeho legalizaci se bude hovořit na veletrhu Konopex, který se příští týden uskuteční v Trojhalí Karolina v Ostravě. Představí se na něm více než 100 vystavovatelů a v přednáškovém programu vystoupí 40 hostů, mezi nimiž budou například vědci či terapeuti. Sedmý ročník veletrhu se bude konat v novém a třikrát větším výstavním prostoru než dosud, sdělila za pořadatele Andrea Vojkovská.
(Celý text)

Jihočeští hygienici evidovali nejvíce případů lymeské boreliózy za poslední léta
21. dubna 2024 00:34

(ČTK) - Jihočeští hygienici letos zaznamenali nejvyšší počet případů lymeské boreliózy za poslední léta. Nemoc přenášenou klíšťaty evidovali u 87 lidí. Je to o 23 více než ve stejném období loni, informovala ředitelka jihočeské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.
(Celý text)

Vodohospodáři museli přestěhovat tři mraveniště kvůli stavbě nového vodojemu v Bílovci
21. dubna 2024 00:33

BÍLOVEC (ČTK) - Společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) začala v Bravinném, místní části Bílovce na Novojičínsku, stavět nový vodojem. Stavba přijde téměř na 21 milionů korun a hotova bude příští rok. Vodohospodáři kvůli ní museli přestěhovat tři mraveniště chráněného druhu. ČTK to sdělil mluvčí SmVaK Marek Síbrt.
(Celý text)

Na jarní Floře Olomouc bude v expozici bonsají k vidění tis starý 500 let
21. dubna 2024 00:17

OLOMOUC (ČTK) - Tis starý více než 500 let bude k vidění v expozici bonsají, která bude v druhé polovině příštího týdne součástí jarní etapy mezinárodní výstavy květin Flora Olomouc. Novinářům to řekla ředitelka Výstaviště Flora Eva Fuglíčková. Areál Výstaviště Flora nedaleko centra Olomouce ožije výstavou květin od čtvrtka 25. dubna do neděle 28. dubna. Součástí jarní etapy Flory Olomouc budou zahradnické trhy, několik gastrozón a doprovodný program. Na jarní Floru dorazí do Olomouce tři stovky prodejců a vystavovatelů.
(Celý text)

Přerov bude mít první zelenou střechu na objektu města, bude na škole
20. dubna 2024 23:37

PŘEROV (ČTK) - Přerov bude mít první zelenou střechu na objektu města, půjde o Základní školu U Tenisu. Zelená vegetace na ní poroste v kontejnerech, sdělila ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová. Stavbaři začnou pracovat v červenci a do konce října by měla být střecha hotová. Náklady budou 6,2 milionu korun. Na rekonstrukci město požádalo stát o dotaci, která může činit až 85 procent nákladů.
(Celý text)

Francouzská policie rozbila síť obchodníků s chráněnými druhy
20. dubna 2024 18:43

(ČTK) - Síť obchodníků s chráněnými živočišnými druhy rozbila francouzská policie, která při zátahu zabavila mimo jiné i tarantule či tisícovku pavouků snovaček jedovatých známých jako černá vdova, informovala agentura AFP.
(Celý text)

Do Canal Grande v Benátkách vylili aktivisté zelenou a červenou barvu
20. dubna 2024 18:21

(ČTK) - Hlavní benátský kanál Canal Grande se včera odpoledne zbarvil do červených a zelených odstínů. Italská policie předpokládá, že se jedná o akci klimatických aktivistů ze skupiny Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí), napsala agentura APA.
(Celý text)

Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry?
20. dubna 2024 15:27

PRAHA (Ekolist) - Celosvětový nárůst počtu lesních požárů v posledním desetiletí je často připisován teplejším a sušším podmínkám způsobeným změnou klimatu. Podle studie Kalifornské univerzity v Riverside za větší a častější lesní požáry může oxid uhličitý. A to tím, že podporuje růst rostlin.
(Celý text)

Jak probíhá výcvik psí jednotky?
20. dubna 2024 05:44

PRAHA (Ekolist) - Jak probíhá výcvik psí jednotky z Česká společnost ornitologická, která mimo jiné čerstvě pomohla odhalit traviče z Příbramska? Co je při jejich práci nejdůležitější?
(Celý text)

Z 800 000 PET lahví z oceánu vzniká dvanáctimetrová replika Eiffelovy věže
20. dubna 2024 01:25

(ČTK) - Jan Hřebabecký dostal od manželky před dvěma lety k Vánocům 3D tiskárnu. Nyní vede firmu 3DDEN, která vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže pro Olympijský festival v Mostu. Využívá k tomu materiál z vyhozených plastových lahví v oceánech. Na repliku se odhadem použije 800 000 PET lahví. To, že společnost zabývající se 3D tiskem využívá ke své výrobě udržitelné materiály, nebývá běžné, řekl ČTK Hřebabecký. Firma od svého vzniku vyráběla produkty například pro Sokolský běh republiky, Google nebo Dell. V budoucnu by zakladatel rád vytiskl z recyklovaného plastu dům.
(Celý text)

Lesy ČR vybudovaly u Nového Města pod Smrkem nový rybník Perlík
20. dubna 2024 01:20

(ČTK) - Novou retenční nádrž dokončily nedaleko Nového Města pod Smrkem na Liberecku Lesy ČR. Rybník Perlík na úpatí nejvyšší hory Jizerských hor - Smrku - za bezmála osm milionů korun, je jedním z projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. Projekt spolufinancovalo ministerstvo zemědělství, uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)

Při akci Ukliďme Česko našli dobrovolníci v Brně na černé skládce trilobity
20. dubna 2024 01:06

BRNO (ČTK) - Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
(Celý text)

V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49

OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)

V Kovozoo ve Starém Městě ke Dni Země pokřtí sochu hrocha z kovového šrotu
20. dubna 2024 00:42

STARÉ MĚSTO (ČTK) - V Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku pokřtí v sobotu 20. dubna při oslavách Dne Země sochu hrocha vyrobenou z kovového šrotu. Celodenní akce nabídne také ekologickou olympiádu, ukázku kovošrotové techniky, zásahu hasičů nebo možnost vyzkoušet si práci kováře. Oslavy se v Kovozoo uskuteční popatnácté, areál bude otevřený od 10:00 do 18:00, sdělila Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.
(Celý text)

V Kovozoo ve Starém Městě ke Dni Země pokřtí sochu hrocha z kovového šrotu
20. dubna 2024 00:42

STARÉ MĚSTO (ČTK) - V Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku pokřtí v sobotu 20. dubna při oslavách Dne Země sochu hrocha vyrobenou z kovového šrotu. Celodenní akce nabídne také ekologickou olympiádu, ukázku kovošrotové techniky, zásahu hasičů nebo možnost vyzkoušet si práci kováře. Oslavy se v Kovozoo uskuteční popatnácté, areál bude otevřený od 10:00 do 18:00, sdělila Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2131 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama