titulní strana > co píší jiní
Ochranu klimatu už nezastavíte
2. dubna 2024 06:01
() - Nenechte se zmýlit. Ochrana klimatu bude na celém světě posilovat, a to rychleji než kdykoli předtím. I když to z perspektivy naší malé země může někdy vypadat jinak, odpůrci ochrany klimatu dokáží probíhající změny nanejvýš protahovat, ale nikoli zastavit. Na střechách proto v budoucnosti bude stále více solárních panelů a v krajině stále více větrníků. Budeme lépe chránit přírodu a důsledněji dbát na to, jakým způsobem hospodaříme na polích a v lesích. Elektroauta vytlačí ta se spalovacím motorem – nakonec lepšími vlastnostmi a cenou. A tak dále. Čím dřív tato doba přijde, tím lépe pro všechny.

O hrozbě spojené se změnou klimatu se mluví přinejmenším od 60. let 20. století. V roce 1988 vystoupil vědec James Hansen v americkém Senátu s tím, že NASA má důkazy, že globální oteplování už probíhá – tady a teď, a nejde jen o nějakou vzdálenou hrozbu.

Hned na přelomu 80. a 90. let se věci začaly hýbat i na mezinárodní úrovni. Byl založen Mezivládní panel pro ochranu klimatu, známé IPCC, a vstoupila v platnost Rámcová úmluva o ochraně klimatu.

Jenže dalších skoro 30 let to vypadalo, že se pro ochranu klimatu nic pořádného neděje. I když vědecké poznání bylo stále jasnější, i když vědomí hrozby bylo stále naléhavější, emise skleníkových plynů stále rostly úplně stejným tempem jako předtím. Tohle byla hodně depresivní doba, kdy se o potřebě chránit klima sice mluvilo, ale moc se toho nepodařilo prosadit.


Téma tohoto článku je přístupné také v podobě videa.

Tahle doba je za námi. V posledních deseti letech se toho na poli ochrany klimatu hodně stalo, a dokonce se zdá, že to dění zrychluje. Máme tady spoustu nových výdobytků, pojďme si přiblížit některé z nich v propojených oblastech dohod a práva, společenských cílů, technologií a investic.

1. Dohody a právo: konečně základ

V roce 2015 se podařilo na půdě OSN dojednat tzv. Pařížskou dohodu. Předcházelo tomu mnoho let neúspěšných a frustrujících pokusů se na něčem na mezinárodní úrovni domluvit.

Pařížská dohoda poprvé stanovila nějaké společné cíle: všechny země mají za cíl dohromady udržet globální oteplení hluboko pod 2 °C oproti době před průmyslovou revolucí, a dokonce maximálně usilovat o to, aby průměrné celosvětové oteplení nepřesáhlo 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Na naplnění těchto cílů Pařížská dohoda navrhla mechanismus, že jednotlivé země budou přijímat dobrovolné závazky, jak snížit své emise skleníkových plynů.

Dohodnou se? Státníci na Konferenci OSN o změně klimatu v Paříži.
Dohodnou se? Státníci na Konferenci OSN o změně klimatu v Paříži.

Ano, je to odvážná konstrukce: Země mají přijímat dobrovolné závazky a jejich splnění či nesplnění není nijak sankcionováno. Takže se pak nemůžeme úplně divit, že tyto jejich závazky v součtu ještě pořád nestačí na to, abychom udrželi oteplení pod hranicí domluvených 2 °C – natož pod přísnějšími 1,5 °C.

Je třeba si však uvědomit, že nic lepšího se v rozděleném světě mnoha zájmů, kde je nejen Evropa, ale taky USA, Čína, Indie, Rusko atd. asi ani domluvit nedalo. A dokonce je velké štěstí, že se to vůbec podařilo domluvit v roce 2015, před epidemií Covidu, před válkou na Ukrajině a v Gaze, před rostoucím napětím mezi Západem a Čínou. V dnešním světě bychom dost možná takovou dohodu ani nedojednali.

Přes všechny nedostatky Pařížské dohody a její měkký rámec se nakonec ukázalo, že ona nějak funguje. Do roku 2015 emise skleníkových plynů ve světě vytrvale rostly. Teď globální emise v podstatě stagnují. Předpovídá se, že dokonce už od letošního roku by globální emise mohly začít pomalu klesat.

Jistěže bychom potřebovali, aby emise co nejrychleji klesaly k nule, ale to prostě nejde hned. I současný vývoj je svým způsobem úspěch.

Pařížská dohoda se navíc stala určitým základním kamenem – další právo na ní staví. Evropská unie se svou Zelenou dohodou pro Evropu snaží naplnit požadavky Pařížské dohody. Řada zemí přijímá klimatické zákony a strategie, aby odpověděla na Pařížskou dohodu.

I občané se na Pařížskou dohodu odvolávají. V některých zemích – včetně Německa, Francie nebo Nizozemí – vyhráli soudní spory proti svým státům, které podle rozhodnutí soudů dělaly málo pro ochranu klimatu.

2. Společenské cíle: jsme úplně někde jinde než před pěti lety

V červnu 2019 se Velká Británie stala první zemí, která se právně zavázala ke klimatické neutralitě do roku 2050. A najednou se s tím roztrhl pytel. Přidávaly se další a další země. Dnes se k závazku klimatické neutrality hlásí přes 130 zemí světa a ty společně pokrývají už téměř 90 % produkovaných emisí skleníkových plynů.

Klíčové je, že se ke klimatické neutralitě přihlásila naprostá většina velkých ekonomik, USA a EU, ale také Čína, Indie, dokonce i Rusko. Tenhle obrat se odehrál v podstatě během pouhých tří let. A i když jsou některé tyto závazky stále trochu nevěrohodné, je to obrovský posun.

Do konce roku 2022 se ke klimatické neutralitě přihlásily země odpovědné za 87% skleníkových plynů. Dnes je to ještě o kousek více.
Do konce roku 2022 se ke klimatické neutralitě přihlásily země odpovědné za 87% skleníkových plynů. Dnes je to ještě o kousek více.

To samé se stalo na úrovni firem. Během posledních pár let tisíce firem na celém světě deklarovalo svůj závazek dosáhnout klimatické neutrality a pustili se do plánů i realizace, jak toho dosáhnout. Řada z nich to má v plánu udělat dokonce do roku 2040 nebo ještě dříve.

Zásadní je, že se k těmto závazkům hlásí i mnohé největší firmy světa – třeba Microsoft, Amazon, Unilever, Siemens nebo Mercedes-Benz. Jsou tohle zelení fanatici? V žádném případě, jsou to racionální manažeři v obleku, kterým konečně došlo, že na „mrtvé planetě“ nakonec zkrachují všichni. A i když je správné, abychom po firmách vyžadovali ještě odpovědnější a razantnější postup, přiznejme si, že už tak došlo k obrovskému skoku kupředu.

3. Technologie: tak levné a dostupné, že nepůjde odolat

Tato oblast je možná vůbec nejdůležitější: máme k dispozici nové technologie, které tady dříve nebyly. Nebo tady byly, ale astronomicky drahé, a teprve teď se staly opravdu dostupnými. Vezměme si například fotovoltaické panely. Jen mezi lety 2009 a 2020 klesla cena na výrobu elektřiny z fotovoltaiky desetkrát. Nejlevnější způsob, jak dnes ve světě vyrobit elektřinu v nově postavené elektrárně je fotovoltaika, na druhém místě větrníky postavené na souši.

Mezi lety 2009 a 2020 klesla cena výroby elektřiny z fotovoltaických panelů desetkrát. Tím to nekončí. I když řada technologií a produktů v následujících letech v době inflace zdražovala, fotovoltaické panely dále strmě zlevnily.
Mezi lety 2009 a 2020 klesla cena výroby elektřiny z fotovoltaických panelů desetkrát. Tím to nekončí. I když řada technologií a produktů v následujících letech v době inflace zdražovala, fotovoltaické panely dále strmě zlevnily.

Podobný trend se děje v dopravě. Cena baterií a elektroaut klesá a očekává se, že do dvou let budou elektroauta stejně drahá jako auta se spalovacími motory, a potom budou dokonce levnější. Teprve dostupnost těchto technologií dělá celou transformaci vůbec možnou.

Někdy se objeví otázka, kolik potřebných technologií už máme k dispozici, abychom dosáhli klimatické neutrality. Není na to úplně exaktní odpověď, jsou to spíše odhady různých expertů. Dnes většina komentátorů mluví o tom, že máme k dispozici 90-95 % potřebných technologií. Jenom je začít ve velkém používat.

4. Investice: dobře vydělat na ochraně planety

Jedna věc je mít technologie, druhá věc investovat do jejich použití. I tady je trend jednoznačný: každý rok rostou globální investice do energetické transformace. Investice do čisté energetiky jsou ve světě už několik let vyšší než investice spojené s fosilní energetikou. Zatímco „fosilní“ investice stagnují, „čisté“ investice každý rok rostou.

Podle agentury Bloomberg NEF vyrostly i v roce 2023, o 17 %, na téměř 1,8 bilionu dolarů. A to navzdory napětí ve světě nebo vysoké inflaci. Tyto finanční zdroje jdou nejvíce do třech oblastí: do rozvoje elektromobility, do rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a do výstavby nových, chytrých sítí pro rozvod elektřiny.

Abychom si ty investice lépe představili, podívejme se třeba na výstavbu solárních elektráren. Tady se děje něco pozoruhodného.

V roce 2023 celosvětová kapacita solárních elektráren překonala výši, o které Mezinárodní energetická agentura (IEA) před osmi lety odhadovala, že jí dosáhneme až v roce 2050. Za poslední rok narostla výstavba solárních elektráren o více než 50 %. Jen Čína v roce 2023 přidala tolik solárních elektráren, jako celý svět v roce 2022.

Dnes jsou dohodnuté mezinárodní ambice ztrojnásobit celkovou instalovanou kapacitu obnovitelných zdrojů do roku 2030 (oproti roku 2022). To by znamenalo, že už v roce 2030 by 40 % světové elektřiny pocházelo ze slunce a větru.

V tomto kontextu je výmluvný výrok ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), Fatiha Birola, po vydání Světového energetického výhledu 2023 v říjnu uplynulého roku. „Přechod k čisté energii se děje na celém světě a je nezastavitelný. Není to otázka toho, ‚zda‛ k němu dojde, ale toho ‚jak rychle‛, a čím rychleji to bude, tím lépe pro nás všechny.“

Je snad i Fatih Birol zelený fanatik? Ne, je to ředitel celkem konzervativní Mezinárodní energetické agentury, která v minulosti soustavně předpovídala menší nárůst obnovitelných zdrojů, než k jakému potom ve skutečnosti došlo.

„Přechod k čisté energii je nezastavitelný,“ říká Fatih Birol v tiskové zprávě IEA, 24.10.2023.
„Přechod k čisté energii je nezastavitelný,“ říká Fatih Birol v tiskové zprávě IEA, 24.10.2023.

Co napsat na závěr? Ochrana klimatu odstartovala trendy, které už jen těžko půjde zvrátit. Bude ale tato setrvačnost stačit? V žádném případě. Musíme naše úsilí znásobit, jinak bude cena, kterou zaplatíme za dopady změny klimatu, pořád příliš vysoká.

Dobrou zprávou je to, že už se ve světě hodně odpracovalo, nejsme na začátku, svět se opravdu již mění a ochrana klimatu nabývá na významu. A to navzdory tomu, že jsme my v Česku docela zaspali.

Mělo by nám být také jasnější, že to, co nás dnes brzdí, není nedostatek technologií – je to nedostatek porozumění, nedostatek politické vůle a nedostatek schopnosti udělat potřebné změny dost rychle. Ale to už jsou zase jiná témata…

Petr Daniš

Další články:
20. dubna 2024 05:45
19. dubna 2024 05:59
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01

Online diskuse
Ve Velkém Boru lidé protestovali proti jadernému úložišti, chtějí právo veta
21. dubna 2024 23:28

VELKÝ BOR (ČTK) - Ve Velkém Boru na Klatovsku se konal už osmý ročník protestní akce Den proti úložišti. Lokalita nedalekého Březovského potoka je jednou z vytipovaných lokalit, kde by úložiště jaderného odpadu mohlo stát. Místní jsou ale proti. Protestovalo se i na dalších místech, kde by mohlo úložiště stát. Podle mluvčího Platformy proti hlubinnému úložišti a starosty Horažďovic Michaela Formana přišly na akci zhruba dvě stovky lidí. Boj proti úložišti i přes dílčí neúspěchy bude pokračovat, řekl dnes ČTK.
(Celý text)

USA čeká největší rojení cikád za desetiletí, mohou jich být biliony
21. dubna 2024 19:30

(ČTK) - Ve východní polovině Spojených států se pravděpodobně v nadcházejících týdnech objeví biliony cikád. Poprvé po více než 200 letech se tam ve stejném roce vyrojí dvě potomstva, která se vrací ve 13letých a 17letých cyklech. Podle agentury AP se čeká invaze hmyzu s ohlušujícím cvrkotem, jakou Američané nezažili po desetiletí.
(Celý text)

Zoo Brno rozmístila na Znojemsku další budky pro dudky
21. dubna 2024 15:49

BRNO (ČTK) - Pracovníci brněnské zoologické zahrady rozmístili na Znojemsku dalších šest dudníků, tedy speciálních ptačích budek určených pro dudky, kteří jsou v Česku silně ohroženým druhem. Celkem jich tak je na jihu Moravy rozmístěných 28, dosud se v nich vylíhlo několik desítek mláďat, informovala mluvčí zoo Věra Müllerová.
(Celý text)

Lávové tunely
21. dubna 2024 05:28

PRAHA (Ekolist) - Proudí jimi láva, která rychle odtéká ze sopky. Když sopka přestane být aktivní, nebo začne láva proudit jinudy, zůstane systém podzemního „potrubí“. Na východním svahu havajské Mauna Kea je takové potrubí možné prozkoumat.
(Celý text)

Čínská města se propadají kvůli čerpání vody a hmotnosti budov
21. dubna 2024 01:40

(ČTK) - Téměř polovina velkých čínských měst se propadá kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Některá města se propadají velmi rychle - každé šesté tempem rychlejším než jeden centimetr za rok, uvedli vědci, které citoval zpravodajský server BBC News.
(Celý text)

Elektromobily by mohly v Norsku do roku 2026 vytlačit z vrcholu diesely
21. dubna 2024 01:30

(ČTK) - V Norsku, které je průkopníkem v odklonu od automobilů se spalovacími motory, se mohou elektromobily stát do roku 2026 největší kategorií osobních vozidel. Do roku 2030 budou tvořit více než polovinu všech automobilů. S odvoláním na vydanou prognózu norské silniční federace (OFV) o tom informovala agentura Bloomberg. V severské zemi už čtvrtinu vozů pohání baterie a letos by podle OFV měly v počtu předstihnout vozy na benzin.
(Celý text)

Ve Vyškově přibude u Lulečského potoka další mokřad i soustava tůní
21. dubna 2024 00:45

VYŠKOV (ČTK) - Ve Vyškově přibude u Lulečského potoka další mokřad a také soustava tůní, město chce zvýšit schopnost území zadržovat vodu a vytvořit nový biotop pro živočichy a rostliny. Město o tom informovalo na svém webu. V lokalitě mezi dálničním přivaděčem a rybníkem Kačencem už jeden biotop vznikl předloni.
(Celý text)

Na veletrhu Konopex v Ostravě se bude hovořit o využití konopí v medicíně
21. dubna 2024 00:39

OSTRAVA (ČTK) - O využití konopí v medicíně i o jeho legalizaci se bude hovořit na veletrhu Konopex, který se příští týden uskuteční v Trojhalí Karolina v Ostravě. Představí se na něm více než 100 vystavovatelů a v přednáškovém programu vystoupí 40 hostů, mezi nimiž budou například vědci či terapeuti. Sedmý ročník veletrhu se bude konat v novém a třikrát větším výstavním prostoru než dosud, sdělila za pořadatele Andrea Vojkovská.
(Celý text)

Jihočeští hygienici evidovali nejvíce případů lymeské boreliózy za poslední léta
21. dubna 2024 00:34

(ČTK) - Jihočeští hygienici letos zaznamenali nejvyšší počet případů lymeské boreliózy za poslední léta. Nemoc přenášenou klíšťaty evidovali u 87 lidí. Je to o 23 více než ve stejném období loni, informovala ředitelka jihočeské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.
(Celý text)

Vodohospodáři museli přestěhovat tři mraveniště kvůli stavbě nového vodojemu v Bílovci
21. dubna 2024 00:33

BÍLOVEC (ČTK) - Společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) začala v Bravinném, místní části Bílovce na Novojičínsku, stavět nový vodojem. Stavba přijde téměř na 21 milionů korun a hotova bude příští rok. Vodohospodáři kvůli ní museli přestěhovat tři mraveniště chráněného druhu. ČTK to sdělil mluvčí SmVaK Marek Síbrt.
(Celý text)

Na jarní Floře Olomouc bude v expozici bonsají k vidění tis starý 500 let
21. dubna 2024 00:17

OLOMOUC (ČTK) - Tis starý více než 500 let bude k vidění v expozici bonsají, která bude v druhé polovině příštího týdne součástí jarní etapy mezinárodní výstavy květin Flora Olomouc. Novinářům to řekla ředitelka Výstaviště Flora Eva Fuglíčková. Areál Výstaviště Flora nedaleko centra Olomouce ožije výstavou květin od čtvrtka 25. dubna do neděle 28. dubna. Součástí jarní etapy Flory Olomouc budou zahradnické trhy, několik gastrozón a doprovodný program. Na jarní Floru dorazí do Olomouce tři stovky prodejců a vystavovatelů.
(Celý text)

Přerov bude mít první zelenou střechu na objektu města, bude na škole
20. dubna 2024 23:37

PŘEROV (ČTK) - Přerov bude mít první zelenou střechu na objektu města, půjde o Základní školu U Tenisu. Zelená vegetace na ní poroste v kontejnerech, sdělila ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová. Stavbaři začnou pracovat v červenci a do konce října by měla být střecha hotová. Náklady budou 6,2 milionu korun. Na rekonstrukci město požádalo stát o dotaci, která může činit až 85 procent nákladů.
(Celý text)

Francouzská policie rozbila síť obchodníků s chráněnými druhy
20. dubna 2024 18:43

(ČTK) - Síť obchodníků s chráněnými živočišnými druhy rozbila francouzská policie, která při zátahu zabavila mimo jiné i tarantule či tisícovku pavouků snovaček jedovatých známých jako černá vdova, informovala agentura AFP.
(Celý text)

Do Canal Grande v Benátkách vylili aktivisté zelenou a červenou barvu
20. dubna 2024 18:21

(ČTK) - Hlavní benátský kanál Canal Grande se včera odpoledne zbarvil do červených a zelených odstínů. Italská policie předpokládá, že se jedná o akci klimatických aktivistů ze skupiny Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí), napsala agentura APA.
(Celý text)

Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry?
20. dubna 2024 15:27

PRAHA (Ekolist) - Celosvětový nárůst počtu lesních požárů v posledním desetiletí je často připisován teplejším a sušším podmínkám způsobeným změnou klimatu. Podle studie Kalifornské univerzity v Riverside za větší a častější lesní požáry může oxid uhličitý. A to tím, že podporuje růst rostlin.
(Celý text)

Jak probíhá výcvik psí jednotky?
20. dubna 2024 05:44

PRAHA (Ekolist) - Jak probíhá výcvik psí jednotky z Česká společnost ornitologická, která mimo jiné čerstvě pomohla odhalit traviče z Příbramska? Co je při jejich práci nejdůležitější?
(Celý text)

Z 800 000 PET lahví z oceánu vzniká dvanáctimetrová replika Eiffelovy věže
20. dubna 2024 01:25

(ČTK) - Jan Hřebabecký dostal od manželky před dvěma lety k Vánocům 3D tiskárnu. Nyní vede firmu 3DDEN, která vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže pro Olympijský festival v Mostu. Využívá k tomu materiál z vyhozených plastových lahví v oceánech. Na repliku se odhadem použije 800 000 PET lahví. To, že společnost zabývající se 3D tiskem využívá ke své výrobě udržitelné materiály, nebývá běžné, řekl ČTK Hřebabecký. Firma od svého vzniku vyráběla produkty například pro Sokolský běh republiky, Google nebo Dell. V budoucnu by zakladatel rád vytiskl z recyklovaného plastu dům.
(Celý text)

Lesy ČR vybudovaly u Nového Města pod Smrkem nový rybník Perlík
20. dubna 2024 01:20

(ČTK) - Novou retenční nádrž dokončily nedaleko Nového Města pod Smrkem na Liberecku Lesy ČR. Rybník Perlík na úpatí nejvyšší hory Jizerských hor - Smrku - za bezmála osm milionů korun, je jedním z projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. Projekt spolufinancovalo ministerstvo zemědělství, uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)

Při akci Ukliďme Česko našli dobrovolníci v Brně na černé skládce trilobity
20. dubna 2024 01:06

BRNO (ČTK) - Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
(Celý text)

V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49

OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)

V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49

OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2131 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama