titulní strana > co píší jiní
Přemýšlení o myslivosti
30. března 2024 06:30
() - Mediálním prostorem a různými jednáními znovu bzučí ujištění o potřebě novely zákona o myslivosti. Pan ministr Výborný se dokonce nechal slyšet, že její text půjde na podzim do sněmovny, což by jí dávalo pravděpodobnost, že bude projednaná do konce roku a tudíž opravdu dojde ke změně. Cokoliv se nevyřeší do konce tohoto roku, tak v příštím volebním roce už nemá moc šancí na projednání, neboť se budou řešit buďto důchody, anebo kdo za co může. Na život mediálně nezajímavých občanů nedojde.

I zmíněná novela se začala připravovat až poté, co jsme zjistili, že po proběhlé kůrovcové kalamitě nejsme schopni bez dalších a dalších nákladů na ochranu proti zvěři zalesnit vytěžené pozemky potřebnými sazenicemi listnáčů. Pokud neuděláme další a další opatření, tedy stavbu bytelných oplocenek, jsou sazenice nových stromečků pořízené za státní dotace velmi rychle spasené či vyryté.

Kolem novely, která se schovává za bohulibý záměr – dát šanci pestrým lesům - se rozpoutala docela bouřlivá diskuse. Úplně se z ní vytratil důraz a informace o potřebných změnách stávajícího stavu, ale píší se rozsáhlé články o prkotinách, které se dotýkají několika desítek lidí. Mezi ty řadím možnost lovu lukem, kolik lidí to dělá a kolik by to dělalo? Zároveň je vděčnou mediální zprávou informace, že dle návrhu novely může vlastník honebních pozemků sám provozovat myslivost a chránit si tak svůj majetek proti škodám zvěří. Že tento vlastník bude muset mít 30 hektarů a důležité je, že souvislých honebních pozemků, to už se raději nedočtete.

Vlastníků více než 30 ha souvislých honebních pozemků už u nás tolik není, a aby ještě k tomu měli zájem sami provozovat myslivost a tím ztratit nárok na jakékoli vymáhání náhrad za škody zvěří, to už vůbec ne. No a pak se podhodí veřejnosti možnost zákazu vstupu do obor, o které se oprávněně rozpoutá bouře protiargumentů, v níž se úplně ztratí další potřebné změny, které by měl zákon řešit, novela spadne pod stůl a karavana devastace krajiny a nadvláda menšiny nad většinou pojede dál.

To poslední tvrzení je míněno tak, že nás, občanů České republiky, je nějakých 10 milionů, členů Českomoravské myslivecké jednoty je snad 80 tisíc, byť se někde objevilo číslo 52 tisíc, každopádně bude pravdou, že je to méně jak 100 tisíc obyvatel. A tato menšina provozuje svou zájmovou činnost na cizích pozemcích a za toto užívání neplatí jejich vlastníkovi žádnou nebo zanedbatelnou náhradu a způsobuje mu touto činností škody a snižování výnosů, a náš stát to nezajímá.

Z ekonomického pohledu jdou zvýšené náklady na opatření proti škodám zvěří a na straně výnosů dochází vlivem škod k jejich snížení. Takže hospodářský výsledek ze zemědělského nebo lesnického hospodaření je výrazně nižší. Tím je nižší nebo nulový základ daně pro výpočet daně z příjmů a na tom pak tratíme my všichni, nás 10 milionů.

Zatím ještě nedošlo nikomu z ministerstva financí, že stávající způsob provádění myslivosti významně ochuzuje daňové příjmy státu, čili připravuje deset milionů obyvatel o prostředky, ze kterých pak mají být vypláceny důchody a jiné potřebné výdaje státu. Na ty potom není, že. Veřejnost má představu o myslivcích, že jsou to milovníci přírody, kteří se v potu tváře za deště i za mrazu starají o ubohá zvířátka, odchovávají srnčata, kterým zlý zemědělec žací lištou zmasakroval maminku, takže jsou to milovníci přírody a zasluhují si všemožnou ochranu a úlevy. A úplně se pomíjí skutečnost, že předmět zájmu myslivosti, zvěř, někde žije, někde bere potravu, a někde spí. A přitom všem odebírá něco z pozemků, na nichž se vyskytuje. A myslivci mají právo ji potom lovit.

Je potřeba neustále zdůrazňovat, že vlastníci pozemků mají ve vztahu k myslivosti dva základní zájmy:

  • Aby jim zvěř nezpůsobovala škody, resp. jen škody přiměřené.
  • A aby za to, že na těchto pozemcích někdo chodí ozbrojený, a sklízí a přivlastňuje si to, co na těchto pozemcích vyrostlo, dostali nějaké přiměřené nájemné. Když jinak musí platit za všechno jak mourovatí. Počínaje pachtovným a konče daní z nemovitých věcí, která skončí v rozpočtu obcí, jež své pozemky dávají do honebních společenstev zadarmo. A své hlasy předávají někomu z místních myslivců, jsou to přece také voliči, že. A poměr mezi všemi obyvateli obce a počtem myslivců také nikoho příliš nezajímá. Na to jak je skupina malá, je dost hlasitá a umí si náležitě naklonit potřebné.

Myslivci sdružení do mysliveckých spolků obhospodařují nějakou tu honitbu, kterou jim přenechává/pronajímá honební společenstvo. To by mělo být sdružením vlastníků honebních pozemků. Skutečnost je taková, že v tomto orgánu na základě neověřených plných mocí jednají a rozhodují členové mysliveckého spolku. Protože zákon neukládá povinnost jednat výhradně na základě ověřené plné moci, a rozhodování ve prospěch místního spolku se skrývá za slogan, že je demokratické a většina tak rozhodla.

„Většina rozhodla“ o tom, že honitba je pronajata bez jakéhokoli výběrového řízení místnímu mysliveckému spolku za dnes směšnou částku. A vlastníci pozemků nedostanou nic, protože pět tisíc korun za tisícihektarovou honitbu dostane místní škola. Vlastníkům pak nezbude, než se nějak vypořádat se škodami. Zodpovědný vlastník, který sám hospodaří, nebo hospodář na pronajatých pozemcích s náležitým oprávněním nezmůže v honebním společenstvu nic. Zde se totiž hlasuje dle klíče, že za každý, byť jen započatý hektar, je jeden hlas v honebním společenstvu. Takže deset vlastníků jednoho hektaru má deset hlasů, ale vlastník jednoho hektaru má hlas jeden.

V kombinaci s tím, že hlasy jsou přidělovány na základě neověřených plných mocí, je ke zvážení, zda se nejedná o podvod za účelem předání honitby k možnosti lovu předem určenému spolku.

Stále se mává tím, jak myslivci o zvěř pečují, jak se o ni starají. A přitom nejde o nic jiného, než honitby prapodivnými cestami získat a pak v ní moci lovit. Pečovat o zvěř ve smyslu jejího pozorování, případně krmení v době nouze, které se v posledních desetiletích téměř nedostavují, může každý. Na to nemusíte mí pronajatou honitbu, abyste mohli chodit do přírody s dalekohledem a pytlem krmení.

Celá ta bouře kolem nové úpravy myslivosti není o tom, jak zachránit naše lesy, jak zvýšit práva vlastníků, ty ministerstvo zemědělství svým přístupem k novele a jejím textem hodilo přes palubu, ale o tom, kdo a za jakých podmínek bude moci lovit. Mimochodem informace o tom jak se zlepšují trofeje, což je vidět na výstavách ve spojitosti se stoupajícími stavy zvěře, což se už také prezentuje, svědčí o tom, že není dodržován zákon o myslivosti. Tím pádem takto prováděný lov přestává být veřejným zájmem. Mohl by jím být a nazývat se myslivostí pouze při dodržování zákonných povinností, mj. nepřekročitelnosti tzv. normovaných stavů zvěře.

Takže jde v nové právní úpravě především o to, kdo a za jakých podmínek bude v honitbách moci lovit. Aby všechno pokud možno zůstalo při starém. Aby příjmy státu za zemědělské a lesnické hospodaření byly snižovány škodami zvěří, o ekonomických výsledcích hospodářů na půdě nemluvě, sem tam se někdo neplánovaně zastřelil, a lidová myslivost jako dědictví minulého režimu žila dál. Zda vlastníkům pozemků nebudou způsobovány škody a pokud ano, zda se domůžou nějaké náhrady, zda za to, že někdo užívá jejich vlastnictví, má z něj ekonomický prospěch a ze své činnosti neodvádí žádné daně, tedy příjem pro stát, dostanou nějakou náhradu, to vlastně nikoho z odpovědně rozhodujících nezajímá.

V médiích se objevily informace o osobách, které byly na bezpoplatkových lovech ve státních honitbách. Stálo by za to se optat poslanců, kteří o novele zákona o myslivosti budou rozhodovat, zda se zúčastnili jakéhokoli bezpoplatkového lovu v jakékoli honitbě, případně přijali jakoukoli výhodu spojenou s právem myslivosti. Zveřejnit jejich seznam a z důvodu podjatosti je vyzvat, aby se zdrželi hlasování. Je důvodné podezření, že budou hlasovat ve prospěch těch, kteří z rozhodnutí státních orgánů požívají výhody a privilegia spojená s nošením zbraně a možností lovit, a nebudou se zajímat o všechny občany tohoto státu, kteří současnou praxí trpí.

šebek a utinek

Další články:
20. dubna 2024 05:45
19. dubna 2024 05:59
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01

Online diskuse
Ve Velkém Boru lidé protestovali proti jadernému úložišti, chtějí právo veta
21. dubna 2024 23:28

VELKÝ BOR (ČTK) - Ve Velkém Boru na Klatovsku se konal už osmý ročník protestní akce Den proti úložišti. Lokalita nedalekého Březovského potoka je jednou z vytipovaných lokalit, kde by úložiště jaderného odpadu mohlo stát. Místní jsou ale proti. Protestovalo se i na dalších místech, kde by mohlo úložiště stát. Podle mluvčího Platformy proti hlubinnému úložišti a starosty Horažďovic Michaela Formana přišly na akci zhruba dvě stovky lidí. Boj proti úložišti i přes dílčí neúspěchy bude pokračovat, řekl dnes ČTK.
(Celý text)

USA čeká největší rojení cikád za desetiletí, mohou jich být biliony
21. dubna 2024 19:30

(ČTK) - Ve východní polovině Spojených států se pravděpodobně v nadcházejících týdnech objeví biliony cikád. Poprvé po více než 200 letech se tam ve stejném roce vyrojí dvě potomstva, která se vrací ve 13letých a 17letých cyklech. Podle agentury AP se čeká invaze hmyzu s ohlušujícím cvrkotem, jakou Američané nezažili po desetiletí.
(Celý text)

Zoo Brno rozmístila na Znojemsku další budky pro dudky
21. dubna 2024 15:49

BRNO (ČTK) - Pracovníci brněnské zoologické zahrady rozmístili na Znojemsku dalších šest dudníků, tedy speciálních ptačích budek určených pro dudky, kteří jsou v Česku silně ohroženým druhem. Celkem jich tak je na jihu Moravy rozmístěných 28, dosud se v nich vylíhlo několik desítek mláďat, informovala mluvčí zoo Věra Müllerová.
(Celý text)

Lávové tunely
21. dubna 2024 05:28

PRAHA (Ekolist) - Proudí jimi láva, která rychle odtéká ze sopky. Když sopka přestane být aktivní, nebo začne láva proudit jinudy, zůstane systém podzemního „potrubí“. Na východním svahu havajské Mauna Kea je takové potrubí možné prozkoumat.
(Celý text)

Čínská města se propadají kvůli čerpání vody a hmotnosti budov
21. dubna 2024 01:40

(ČTK) - Téměř polovina velkých čínských měst se propadá kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Některá města se propadají velmi rychle - každé šesté tempem rychlejším než jeden centimetr za rok, uvedli vědci, které citoval zpravodajský server BBC News.
(Celý text)

Elektromobily by mohly v Norsku do roku 2026 vytlačit z vrcholu diesely
21. dubna 2024 01:30

(ČTK) - V Norsku, které je průkopníkem v odklonu od automobilů se spalovacími motory, se mohou elektromobily stát do roku 2026 největší kategorií osobních vozidel. Do roku 2030 budou tvořit více než polovinu všech automobilů. S odvoláním na vydanou prognózu norské silniční federace (OFV) o tom informovala agentura Bloomberg. V severské zemi už čtvrtinu vozů pohání baterie a letos by podle OFV měly v počtu předstihnout vozy na benzin.
(Celý text)

Ve Vyškově přibude u Lulečského potoka další mokřad i soustava tůní
21. dubna 2024 00:45

VYŠKOV (ČTK) - Ve Vyškově přibude u Lulečského potoka další mokřad a také soustava tůní, město chce zvýšit schopnost území zadržovat vodu a vytvořit nový biotop pro živočichy a rostliny. Město o tom informovalo na svém webu. V lokalitě mezi dálničním přivaděčem a rybníkem Kačencem už jeden biotop vznikl předloni.
(Celý text)

Na veletrhu Konopex v Ostravě se bude hovořit o využití konopí v medicíně
21. dubna 2024 00:39

OSTRAVA (ČTK) - O využití konopí v medicíně i o jeho legalizaci se bude hovořit na veletrhu Konopex, který se příští týden uskuteční v Trojhalí Karolina v Ostravě. Představí se na něm více než 100 vystavovatelů a v přednáškovém programu vystoupí 40 hostů, mezi nimiž budou například vědci či terapeuti. Sedmý ročník veletrhu se bude konat v novém a třikrát větším výstavním prostoru než dosud, sdělila za pořadatele Andrea Vojkovská.
(Celý text)

Jihočeští hygienici evidovali nejvíce případů lymeské boreliózy za poslední léta
21. dubna 2024 00:34

(ČTK) - Jihočeští hygienici letos zaznamenali nejvyšší počet případů lymeské boreliózy za poslední léta. Nemoc přenášenou klíšťaty evidovali u 87 lidí. Je to o 23 více než ve stejném období loni, informovala ředitelka jihočeské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.
(Celý text)

Vodohospodáři museli přestěhovat tři mraveniště kvůli stavbě nového vodojemu v Bílovci
21. dubna 2024 00:33

BÍLOVEC (ČTK) - Společnost Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) začala v Bravinném, místní části Bílovce na Novojičínsku, stavět nový vodojem. Stavba přijde téměř na 21 milionů korun a hotova bude příští rok. Vodohospodáři kvůli ní museli přestěhovat tři mraveniště chráněného druhu. ČTK to sdělil mluvčí SmVaK Marek Síbrt.
(Celý text)

Na jarní Floře Olomouc bude v expozici bonsají k vidění tis starý 500 let
21. dubna 2024 00:17

OLOMOUC (ČTK) - Tis starý více než 500 let bude k vidění v expozici bonsají, která bude v druhé polovině příštího týdne součástí jarní etapy mezinárodní výstavy květin Flora Olomouc. Novinářům to řekla ředitelka Výstaviště Flora Eva Fuglíčková. Areál Výstaviště Flora nedaleko centra Olomouce ožije výstavou květin od čtvrtka 25. dubna do neděle 28. dubna. Součástí jarní etapy Flory Olomouc budou zahradnické trhy, několik gastrozón a doprovodný program. Na jarní Floru dorazí do Olomouce tři stovky prodejců a vystavovatelů.
(Celý text)

Přerov bude mít první zelenou střechu na objektu města, bude na škole
20. dubna 2024 23:37

PŘEROV (ČTK) - Přerov bude mít první zelenou střechu na objektu města, půjde o Základní školu U Tenisu. Zelená vegetace na ní poroste v kontejnerech, sdělila ČTK mluvčí radnice Lenka Chalupová. Stavbaři začnou pracovat v červenci a do konce října by měla být střecha hotová. Náklady budou 6,2 milionu korun. Na rekonstrukci město požádalo stát o dotaci, která může činit až 85 procent nákladů.
(Celý text)

Francouzská policie rozbila síť obchodníků s chráněnými druhy
20. dubna 2024 18:43

(ČTK) - Síť obchodníků s chráněnými živočišnými druhy rozbila francouzská policie, která při zátahu zabavila mimo jiné i tarantule či tisícovku pavouků snovaček jedovatých známých jako černá vdova, informovala agentura AFP.
(Celý text)

Do Canal Grande v Benátkách vylili aktivisté zelenou a červenou barvu
20. dubna 2024 18:21

(ČTK) - Hlavní benátský kanál Canal Grande se včera odpoledne zbarvil do červených a zelených odstínů. Italská policie předpokládá, že se jedná o akci klimatických aktivistů ze skupiny Extinction Rebellion (Vzpoura proti vyhynutí), napsala agentura APA.
(Celý text)

Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry?
20. dubna 2024 15:27

PRAHA (Ekolist) - Celosvětový nárůst počtu lesních požárů v posledním desetiletí je často připisován teplejším a sušším podmínkám způsobeným změnou klimatu. Podle studie Kalifornské univerzity v Riverside za větší a častější lesní požáry může oxid uhličitý. A to tím, že podporuje růst rostlin.
(Celý text)

Jak probíhá výcvik psí jednotky?
20. dubna 2024 05:44

PRAHA (Ekolist) - Jak probíhá výcvik psí jednotky z Česká společnost ornitologická, která mimo jiné čerstvě pomohla odhalit traviče z Příbramska? Co je při jejich práci nejdůležitější?
(Celý text)

Z 800 000 PET lahví z oceánu vzniká dvanáctimetrová replika Eiffelovy věže
20. dubna 2024 01:25

(ČTK) - Jan Hřebabecký dostal od manželky před dvěma lety k Vánocům 3D tiskárnu. Nyní vede firmu 3DDEN, která vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže pro Olympijský festival v Mostu. Využívá k tomu materiál z vyhozených plastových lahví v oceánech. Na repliku se odhadem použije 800 000 PET lahví. To, že společnost zabývající se 3D tiskem využívá ke své výrobě udržitelné materiály, nebývá běžné, řekl ČTK Hřebabecký. Firma od svého vzniku vyráběla produkty například pro Sokolský běh republiky, Google nebo Dell. V budoucnu by zakladatel rád vytiskl z recyklovaného plastu dům.
(Celý text)

Lesy ČR vybudovaly u Nového Města pod Smrkem nový rybník Perlík
20. dubna 2024 01:20

(ČTK) - Novou retenční nádrž dokončily nedaleko Nového Města pod Smrkem na Liberecku Lesy ČR. Rybník Perlík na úpatí nejvyšší hory Jizerských hor - Smrku - za bezmála osm milionů korun, je jedním z projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. Projekt spolufinancovalo ministerstvo zemědělství, uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)

Při akci Ukliďme Česko našli dobrovolníci v Brně na černé skládce trilobity
20. dubna 2024 01:06

BRNO (ČTK) - Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
(Celý text)

V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49

OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)

V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49

OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2131 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama