Zemědělci musí změnit přístup ke krajině!
17. prosince 2018 01:00
() - Pokud nám jde o odolnou a udržitelnou agrární krajinu, je nutné změnit přístup zemědělců a dotační politiku. Jsem skepticky k zastropovní dotací. Spíše vytvořme podmínky pro tvorbu pestré krajiny pro malé a hlavně velké podniky.
Vyprahlá zemědělská krajina s největšími lány v Evropský unii po letošním roce jasně ukázala slabiny českého zemědělství. Samotní zemědělci počítají nemalé ztráty kvůli suchu a další ranou pro jejich ekonomickou soběstačnost se může stát zastropování dotací.
Jestliže chceme mít zemědělskou krajinu pestrou, odolnou a trvale udržitelnou, pak nevěřím tomu, že právě omezení příjmu dotací povede ke zlepšení stavu české krajiny. Raději vytvořme zemědělcům takové podmínky, které povedou k vytváření lepší a kvalitnější krajiny! Tu mohou tvořit jak malé, tak i velké zemědělské podniky.
Kde jsou důvody dnešního stavu krajiny?
Českou krajinu tvoří agrární krajina, lesy a vodní plochy, která v závislosti na postupném vývoji společnosti a jejího využívání mění svůj charakter. Pokud porovnáme letecké snímky z poválečné doby se současnými, tak na první pohled rozpoznáme razantní změny, a to především ve stylu hospodaření. Ano, od 70. let minulého století změnila naše krajina významně svůj malebný ráz pod vlivem hospodaření. Došlo k tomu vlivem politických souvislostí minulého režimu ovlivňující nakládání s krajinou, což znamenalo odklon od hospodaření na ekologických základech. 
Porovnávající snímek z roku 1963 a 2018. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Aleš Erber
Pokud svítala jakási naděje na změny po Sametové revoluci, které by výrazně pozitivně podpořily české zemědělství a v té souvislosti i navrácení pestrosti krajině, pak postupně pohasínala a nepomohl ani vstup do EU. Tehdy jsme očekávali především rovnoprávnější a férovější podporu vůči českým zemědělcům, nebo jsme nastavení lepších podmínek prováhali? Každopádně jakékoliv zastropování či omezování dotačních titulů na plochu, které je nyní aktuální téma, bude mít negativní dopady na české zemědělství, ať jsme příznivci či zastánci podpory velkých podniků. Cílem by nemělo být omezení finančních prostředků, nýbrž naplňování a dodržování environmentálních požadavků podniků a farmářů vůči krajině, které jsou zárukou trvale udržitelného hospodaření a rozvoje.
Má zastropování dotací pro české zemědělce smysl?
Pokud by došlo k finančnímu zastropení v rámci nové dotační zemědělské politiky EU, bude to mít negativní dopady pro české zemědělství. České a vlastně i slovenské zemědělství si nese specifické prvky, které jsou výhradně neblahým pozůstatkem minulosti. Jedná se např. odtržení vlastnických vazeb vlastníků od zemědělské, scelování polí do větších celku, zbavování zeleně a odvádění vody z krajiny ve snaze získávání dalších produkční pole. To vše za jediným účelem, a to zvýšení efektivity hospodaření, což má negativní dopady pro českou biodiverzitu a krajinný ráz venkova. Díky tomu se z tehdejšího pestrého hospodaření vyvinulo do téměř konvenčního způsobu využívání krajiny. Je pravda, že díky hospodaření v (pod)horských či hůře obdělávatelných zemědělských oblastech v nižších polohách na 12 % plochy státu se řadíme s ekologickým zemědělstvím na špičku Evropy.
Je také skutečností, že v lesnictví se ani přírodě bližší způsoby hospodaření příliš nepodporují. Přitom významný podíl našich lesů je českými lesníky obhospodařován na principu přírodě blízkého hospodaření, kde mnoho z nich jdou ještě dál v rámci využívání dynamických sil přírody, a to v myšlenkách tzv. Pro Silva (více zde www.prosilvabohemica.cz), jehož cílem je les neustále pně tvořivý, což můžeme považovat za nejvyšší stupeň lesnictví na ekologických základech. Nemluvě pak o samotných mimoprodukčních funkcích lesů, které příznivě ovlivňují životní prostředí, v níž žijeme, ale česká společnost potažmo stát prostřednictvím státní politiky jej lesníkům neumí finančně ohodnotit.
Nemohu si odpustit otázku, jaké mimoprodukční funkce tvoří zemědělská krajina? Ke všemu ta naše není pestrá. Chybí v ní zeleň a snižují se stavy hmyzu, zpěvného ptactva a drobné zvěře. Schopnost zadržet vodu v krajině, se také snižuje. Nebo je špatně přístupná, protože dříve existující polní cesty jsou nyní rozorané, aby se zcelily půdní bloky. A stav těch existujících polních cest není často v dobém stavu. Ještě, že naše lesy plní funkci vodoochranou, půdoochranou, klimatickou, zdravotní a hygienickou za plochy polí, byť finanční prostředky ve státním rozpočtu na příští rok obou kapitol jsou diametrálně rozdílné. Do zemědělství půjde 57 mld. Kč a do lesnictví 0,62 mld. Kč s tím, že se částka během roku možná povýší o dvojnásobek z rozpočtu Ministerstva zemědělství.
Dotace jen pro ty zemědělce, kteří splňují ekologické podmínky!
Domnívám se, že dotace pro zemědělce mají být především motivační a nastaveny tak, aby se plnily vytyčené cíle, které stanovuje státní zemědělská politika. Ta evropská nyní směřuje přizpůsobení se změně počasí, pozměněných růstových podmínek a ke zvýšení biodiverzity. Každá země EU si musí podmínky pro vyplácení dotací nastavit podle svých problémů v zemědělském sektoru tak, aby se plnily trvale udržitelné aspekty hospodaření a aby se zemědělské hospodaření (krajina) přizpůsobovalo na klimatickou změnu.
Příklad smysluplného využití pozemkových úprav vsazených do agrární krajiny. Výsadba dřevin, které rozdělují rozsáhlé pláně polí, které zvyšují ekologickou stabilitu krajiny. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Aleš Erber
Reálně to může vypadat tak, že pokud hospodář splňuje ekologické podmínky například tím, že plní maximální velikost půdních bloků, střídá plodiny podle správné zemědělské praxe, bude dodržovat protierozní vyhlášku, omezuje používání chemie, zavádí adaptační opatření apod., má nárok na dotace, které by se měly zvyšovat s plněním jednotlivých ekologických podmínek. A obdobně by se měl posuzovat zemědělec v rámci své výroby. To znamená, že pokud produkuje jak živočišnou i rostlinnou výrobu, měl by mít nárok na vyšší dotace, než ten zemědělce, který svoji produkci má postavenou výhradně za účelem pěstování energetických plodin pro výroby elektrické energie. Tedy výše dotace by se měla odvíjet od splněný podmínek trvale udržitelného způsobu zemědělského hospodaření a ekologických zásad. A mělo by být jedno, jestli se jedná o malý či velký podnik.
Je ale skutečností, že v českých podmínkách máme největší farmy z celé EU. Jen pro představu: Průměrná velikost farem v ČR se pohybuje okolo 133 ha a průměr EU je 16 ha. Proto musí stát podpořit především malé zemědělské farmy a začínající zemědělce, protože právě takoví hospodáři jsou páteří českého venkova. Na druhou stranu bych nekladl finanční bič na velké zemědělské podniky zastropováním příjmů dotací, spíše by měl být důraz na vyšší plnění ekologických zásad nakládání se zemědělskou krajinou.
Jsou rozsáhlé lány v krajině smysluplné?
Při pohledu na dnešní agrární krajinu nejen v nížinných oblastech si nelze nepovšimnout rozsáhlých polních celků tvořených rozsáhlou monokulturou jedné rostliny. Často se jedná o pšenici, žito, řepku, kukuřici atd. Ucelená zelená bariéra, která by měla přirozeně tvořit ekostabilizační prvek krajiny kromě prvku estetického, velice často chybí, ba naopak se často odstraňuje či neobnovuje. Na druhou stranu nám zarůstají křovinami travnaté plochy, z nichž absencí hospodaření mizí biodiverzita vázaná na pastvu nebo seč. Pro zvýšení efektivity hospodaření a udržení plodin s vysokým výnosem je nezbytně nutné využívat nejmodernější techniky a postupy jako precizní zemědělství, které bude minimalizovat četnost pojezdů, a použit nejvyvinutějších chemických prostředků na ochranu vyšlechtěných plodin, které budou rezistentní vůči chorobám a škůdcům.
Pokud nebude využívat zemědělskou techniku smysluplně, nelze hovořit o „smart farming“. Protože časté pojezdy mají negativní vliv na půdní povrch, který je spojený i s zhutňováním půdy, změnou struktury, a tím i snižováním kapacity absorpce vody, ale i s ekonomickými aspekty, které prodražují rostlinnou výrobu. Takový postup je úzkoprsý. Měli bychom se pokusit využít celý vějíř možností, které povedou k vyšší efektivně hospodaření, pestrosti krajiny a trvale udržitelnému rozvoji krajiny - venkova. Takovým mohou být např. agrolesnické systémy nebo komplexní pozemkové úpravy.
Nechovejme se k půdě macešsky!
Půda jako jedinečný a neobnovitelný výrobní prostředek v zemědělství si neodpočine od přejezdu těžké techniky. Více u těch podniků, které provozují bioplynové zemědělské stanice za účelem výroby elektrické energie. Teplo, jež také výrobou vzniká, není patřičně využíváno. Vstupní surovinou jsou výhradně energetické plodiny, jako je kukuřice, luční tráva či cukrová řepa. Jejich pěstování na rozlehlých pláních, které se často opakují vícekrát než je zvykem, má negativní vliv na stav půdy. Provozovat bioplynovou stanici je ovšem výhodný byznys. O tom nelze spekulovat, je to fakt.
Vodní eroze na kukuřičném poli. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Aleš Erber Samotná myšlenka výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energií, kterou se ČR v Bruselu zavázal 13 % do roku 2020, je velice ambiciózní, pro vlastníky z ekonomického pohledu velmi atraktivní a společensky odpovědná. Ačkoliv druhá stránka věci je, že některé podniky k této možnosti za přispění státu (díky garantované vysoké výkupní ceně elektřiny) přistoupily „vychytrale“. Z tohoto důvodu budou gradovat negativní dopady hospodaření bioplynových stanic na stav životního prostředí, z čehož budou plynout výrazné škody na krajinu, s jakými se bude naše krajina vyrovnávat ještě desetiletí.
Důsledkem velkoplošné monotónnosti hospodaření lze výrazně vnímat snižující se biologickou pestrost krajiny s dopadem na zdraví půd, fauny, flóry a samotných obyvatel venkova. Úbytek biodiverzity v krajině je již vědecky podloženým faktem. Stále větší negativní dopady klimatické změny budou celkově špatný stav krajiny umocňovat, což není dobře ani pro samotné správce krajiny – zemědělce. Pokusme se postupně změnit dosavadní přístup využívání krajiny. Není třeba velkých revolucí, ale nebraňme se evoluci. Přitom stačí jen málo, a sice: Změnit nastavení dotační politiky do zemědělství pro velké podniky v závislosti na plnění ekologických požadavků, vytvořit lepší podmínky pro začínající a male zemědělce a zvýšit povědomí u vlastníků půdy o jejich právech, odpovědnosti vůči krajině i společnosti a přiblížit veřejnosti práci zemědělců a života na venkově.
Aleš Erber
|
Další články:
26. dubna 2024 06:00
25. dubna 2024 05:55
24. dubna 2024 17:16
23. dubna 2024 06:10
20. dubna 2024 05:45
|
Online diskuse
Průzkum: Za polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem
26. dubna 2024 11:04
(ČTK) - Za více než polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem. Z toho šest jich ke znečištění planety přispívá z jedné čtvrtiny a s odstupem největší podíl má na tom společnost Coca-Cola. Zjistil to průzkum, jehož výsledky na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian.
(Celý text)
Ve Skotsku bude vládnout menšinový kabinet. Kvůli sporům ohledně ochrany klimatu
26. dubna 2024 11:01
(ČTK) - Skotsko povede menšinový kabinet poté, co dnes premiér Humza Yousaf ukončil koaliční spolupráci se stranou Zelených kvůli sporu o cílech v oblasti ochrany klimatu. Krok, který je podle Yousafa v nejlepším zájmu Skotska, mu může zkomplikovat další vládnutí, píše agentura Reuters. Příští týden by se totiž mělo hlasovat o vyjádření nedůvěry Yousafovi a není vyloučené, že mu bude vyslovena.
(Celý text)
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45
PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)
Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58
PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31
(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)
Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11
OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)
Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44
PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49
PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)
Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
